Mým Američanům přestávám rozumět

Bývala to země svobody a neomezených možností. Pro všechny, kdo žili v socialismu, téměř vysněný vzor. Vzdálený a nedostižný. Země, kde si váží člověka a práva, kde je svoboda nade vše, kde každý může uskutečnit svůj sen.

No a v poslední době všechny představy postupně blednou a chřadnou. Začalo to politickou korektností přivedenou na okraj šíleného puntičkářství. Ne abyste o Indiánovi řekli, že je rudý Indián! Je to původní Američan. Ne abyste o černochovi mluvili jako o černochovi. Je to Afroameričan.A nedejbože že byste řekli, že černí Američané se dopouštějí více kriminálních činů než bílí. Je to sice pravda, ale  zavání to přímo kriminálem.

Do toho člověk vnímal bizarnosti typu - vše je možno vysoudit. Pokud není na kelímku s kávou napsáno, že je horká, tak při opaření vysoudíte statisíce. Pokud na mokré podlaze není napsáno, že je kluzká - opět zbohatnete, pokud upadnete. Jako by místní lidé přestali používat rozum.

Na puritánství jsme si vcelku zvykli a brali ho jako místní kolorit. No dobře, tak se ani nejmenší děti nesmějí venku koupat nahé. Trochu se při tom v hlavě rozsvítila kontrolka - kde že je ta svoboda jedince, ale tak co.

Zákaz kouření úplně všude,málem i doma. Kde je ta svoboda jednotlivce? Postupně zaváděný zákaz sladkých nápojů. Hm. Nesmí se pít alkohol na veřejnosti, jen v pytlíku. Fakt?

Závan sexuálního harrasmentu - ne aby ženě pomohl muž do kabátu nebo jí nedejbože přidržel dveře. Mohla by ho žalovat, uráží ji to. Vážně? No to my v Evropě naštěstí nevedeme.

V poslední době další lahůdka - všichni hrdinové minulosti byli padouši. Strhávájí se sochy a přejmenovávají ulice. Očekávám, že hlavní město přestane slout Washington. Není to nereálné.

Vše pokračovalo nepochopitelnými a neuchopitelnými prezidentskými volbami. Země s tolika občany a jistě nepřeberným množstvím schopných lidí vygenerovala dva téměř nevolitelné kandidáty. A když už si pak Ameračané vybrali - pro někoho menší a pro někoho větší zlo - nedokázali se dodnes se svou volbou vyrovnat. Částečně se snaží svést volbu svého prezidenta na Rusy - a to jako druzjá vedli jejich ruce při hlasování? A z další - větší - části se snaží svého prezidenta znemožnit a hledají, kde by mu co mohli přišít. A prestiž celého státu trpí, velmoc oslabuje.

Vrcholem všeho je pak kampaň  ME TOO. Třicet i více let dělí některé ženy od traumatu typu - sáhl mi na nohu nebo se vilně podíval. A bez jakýchkoli soudů, důkazů i možnosti obhajoby padají hlavy - muži, i velcí umělci, jsou dehonestováni, to v lepším případě. V tom horším jsou zničeni - kariérně, lidsky, jakkoli.

Proboha, Američané, vzpamatujte se!

Přestáváte být vzorem.

V lepším případě jste k smíchu a předmětem vtipů. V tom horším k pláči a k politování.

To teď jako začneme vzhlížet třeba k Rusku?