Velká říjnová socialistická revoluce
Faktem je, že se mi ani jako holčičce ten Lenin moc nelíbil. Měl takové úlisně zlé přivřené oči. Než jsem šla do třetí třídy, přišli Rusové. V mé dětské dušičce krmené bláboly o laskavosti, úžasnosti a pokrokovosti všeho sovětského tím způsobili zmatek. Jak to, že přišli, když jsou tak hodní a když nás osvobodili? Navíc můj oblíbený pan soused s úsměvem řekl - Rusům se přece nedá věřit. Velkou říjnovou jsme ale ve škole pak oslavovali i nadále. Bylo mi trochu divné, proč se jmenuje říjnová a slavíme ji v listopadu, ale nějak mne to nezneklidňovalo. Bylo to v podstatě fajn - konalo se shromáždění žáků a učitelů v tělocvičně, zpívala jsem s pěveckým sborem Sojuz něrušimij, Pusť vsjegdá budět solnce i Stavaj, strana narodnaja. A lampiónový průvod se mi líbil, vše tak pěkně svítilo.
Na střední škole jsem se pak v prvním ročníku bezelstně zeptala, co se stalo s carem. Fakt mne to zajímalo, když nám tloukli do hlavy, že byl právem popraven anglický král v jejich revoluci a francouzský král s královnou zase ve Velké francouzské buržoazní. Kdyby mi tehdy soudruh učitel řekl cokoli, věřila bych mu. Že třeba car odjel do svého letního sídla a tam dožil. Jenže místo toho přišly nechutné výslechy a podmínečné vyloučení ze školy. A doma mi táta vynadal, jak se proboha můžu tak pitomě ptát. Copak mě v patnácti letech napadlo, že soudruzi cara i s rodinou chladnokrevně vyvraždili? Byla jsem pak už hodná, na nic se neptala, studovala - a poslouchala Svobodnou Evropu. Tam nám mimo jiné řekli, co to bylo zač, ten Lenin. A že se tehdy v podstatě nebojovalo, že bolševici převzali moc tak nějak omylem, ale že pak to začalo. Do toho jsme ve škole četli různé fakt zajímavé texty, jako že třeba Lenin pocházel z chudých poměrů, toužil po vzdělání a byl přítelem dělníků.
Na vysoké už jsme pak nevěřili nikomu, studovali své obory a snažili se přežít - i povinnou výuku ruštiny pro všechny. Ten jazyk za nic nemůže - a přece ho dodnes nemusím. Ani povinná výuka tak úžasných předmětů jako byly Dějiny MDH (mezinárodního dělnického hnutí) a KSČ ze mne stoupence komunismu neudělaly.
Nebylo to v říjnu, ale v listopadu. Lenin byl všechno, jen ne lidumil. Revoluce to v podstatě nebyla. Výstřel z Aurory byl tak nějak omyl. A přesto tahle fraška vedla k utrpení celého národa, ke smrti miliónů lidí, k nesmírným obětem a pokřivení myšlení celých generací. A ke lžím a pokrytectví nebývalého rozsahu.
A my jsme chodili s lampióny a svítili jim k tomu.
Renata Pospiechová
Historická či životní zkušenost
Dostali jsme se v našich životech do období, na které nejsme nijak a nikterak připraveni. Některé z nás zajímaly válečné zkušenosti předchozích generací více, jiné méně. Něco jsme se učili ve škole. Něco bylo možno si přečíst.
Renata Pospiechová
Zpožděné pololetní účtování
Poněkud se zpožděním se letos zamýšlím nad svým kulturním životem. Ke kultuře samozřejmě patří i knihy - ty neuvádím, i když samozřejmě pilně čtu. Po té neskutečné covidové pauze se kultura naštěstí zase rozjíždí.
Renata Pospiechová
Vánoce? Ukrajina.
Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.
Renata Pospiechová
Omyl, nebo..?
V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu.
Renata Pospiechová
Nepoučitelní?
Existuje - zřejmě početně stálá - skupina obyvatel, kteří jsou nepoučitelní. Nebo spíše nepřístupni jakémukoli poznání či faktům či historii či ... prostě se zdráhám napsat přímo, že jsou hloupí.
Renata Pospiechová
Dovolená
Tak máme zase září - prázdniny pryč, dovolená skončila. Po všech zrušených zahraničních zájezdech a dovolených z minulých let jsem se letos rozhodla pro Česko.
Renata Pospiechová
A válka trvá
Když začala válka na Ukrajině a pominul prvotní šok, konstatovala jsem, že nejhorší je, že si časem zvykneme. A je to tady. Zvykli jsme si.
Renata Pospiechová
Rusové a Rusko, co také jiného?
Bylo mi osm, když mě probudila matka a hlasem plným slz řekla - Rusi přišli, bude válka. Patří to k nejsilnějším vzpomínkám mého dětství. Venku chodili lidé s vozíky do obchodu pro mouku, rýži a jiné potraviny.
Renata Pospiechová
Moje devadesátky
Nedávno v televizi skončil poměrně úspěšný detektivní seriál s názvem Devadesátky. Hodně lidí jej sledovalo, mnoho se o něm diskutovalo, bylo vydáno nemálo článků. Nedívala jsem se.
Renata Pospiechová
Štědrý den
Trocha nostalgie - máme po Třech králích, takže Vánoce definitivně skončily. A Vánoce - to je především Štědrý den.
Renata Pospiechová
Nechtělo se mi...
Nechtělo se mi k tomu vůbec vyjadřovat. Nejsem totiž odborník. A že jich máme! Sociální sítě umožňují lidem vyjadřovat se naprosto ke všemu a v poslední době - možná z frustrace - máme nespočet odborníků na vakcinaci.
Renata Pospiechová
Jsem bílá
Hodně se teď mluví o rasismu. Všude možně - dokonce i ve fotbalu. A čím více se o rasismu mluví, tím více se jím zabýváme. Je to kontraproduktivní. Nikdy by mne nenapadlo přemýšlet o barvě kůže kohokoli
Renata Pospiechová
Prvňáčci
První školní den jsem pozorovala budoucí prvňáčky. Přišli do školy svátečně oblečeni, s rodiči, většinou měli na zádech aktovky. Vypadali natěšeně a dychtivě. Někteří se trochu styděli. Jiní byli sebevědomí až moc.
Renata Pospiechová
Kultura?
Každoročně přibližně v tuto dobu bilancuji své kulturní zážitky za uplynulé pololetí. Návštěvy kulturních akcí a událostí. Knihy vynechávám, televizi nepočítám. Letos není co bilancovat.
Renata Pospiechová
A ještě jednou žáci
Blíží se konec školního roku, který byl více než podivný. V současné době se bilancuje, ve školách vládne čilý ruch - život se vrací k normálu, konají se školní výlety i jiné akce, také se uzavírají známky.
Renata Pospiechová
Žáci
Slyšíme to všude kolem, píše se o tom, někteří i diskutují. Distanční výuka - co způsobila, jaké má klady, jaké zápory. A co převažuje. Někteří chválí, že žáci využili možnost naučit se lépe pracovat s technikou.
Renata Pospiechová
Nezlehčuji, ale..
Nedávno jsem se rozhodla zakoupit pro svého dvouletého vnoučka sedačku na kolo. Výběr je obrovský. A při tom vybírání jsem narazila na výzvu - a nezapomeňte na přilbu!
Renata Pospiechová
Zklamání?
Blahoslavení, kdo nic neočekávají. Vyhnou se zklamání. Tohle kdysi řekl anglický básník Alexander Pope. A tato jeho slova patří k mým oblíbeným, snažím se jimi řídit. Proto nemohu říci, že jsem zklamaná. Spíš překvapená.
Renata Pospiechová
Já a ON
Nejsem historička umění ani nijak jinak v umění či jeho dějinách vzdělaná. Jen prostě vnímám, jsem ovlivňována a někdy stojím v němém úžasu. Například takový Michelangelo Buonarroti.
Renata Pospiechová
Nějaké klady
Covid. Koronavirus. Nazýván tak či onak, změnil náš život. K horšímu. Opatření stíhají opatření, bez roušky už nevycházíme málem ani z ložnice, normální život se zastavil, kultura neexistuje, cestování není, děti se neučí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 243
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 789x