Pravidelné, byť poněkud opožděné pololetní kulturní účtování

Návrat do II. pololetí roku 2019 a připomenutí kulturních zážitků, neboť nejen chlebem živ jest člověk. V období od července do prosince jsem přečetla 23 knih, ale ty jsou zapsány v čtenářském deníku. A jinak? 

27. 7. návštěva Pražského hradu - pokolikáté v životě, to se nedá spočítat. Ale vždy znovu očarování majestátem Chrámu sv. Víta - projít podloubím a pak zvednout hlavu. Obelisk z mrákotínské žuly. Prostor nádvoří.  Výhled na Prahu shora, Nerudova ulice a vzpomínka na stále čtivé Malostranské povídky. Podvečerní Karlův most. Proplétat se turisty a po očku kromě soch sledovat vlevo Hrad a Kramářovu vilu, vpravo Národní divadlo. Praha. Genius loci.

28. 7.Ubytování také v podstatě kulturní zážitek - apartmán v těsné blízkosti Betlémské kaple, spíš v jejím křídle - propojení obloukem. Werichův dům - já podruhé, manžel poprvé. Tady přítomnost mistra češtiny, vtipného glosátora a vnitřně poněkud rozervaného člověka přímo dýchá. I ten věčný spor s Holanem je tu patrný. Rozhodně stojí za vidění dům, který obývali tak slavní jedinci - dříve i Dobrovský - a který pak tak dlouho němě vyčítal svou opuštěnost.

Večer Vyšehrad a divadlo pod otevřeným a dusným nebem: Ohrožené manželství - skvělá Jana Krausová a excelentní Karel Roden. Hra plná hořkosti o mnohaletém vztahu a tím i křivdách, neporozumění, ale i souznění. Zážitek.

29. 7. procházka Staroměstským náměstím a návštěva Týnského chrámu. Také již nespočitatelné, ale stále působivé. Až na ty obrovské Pandy.

30. 7. Wroclaw - město s úžasnou radnicí a výstavní barokní aulou na univerzitě, s trpaslíky jako symbolem. A s historickou atmosférou.

31. 7. Varšava - tohle město mne opět nedostalo, byla jsem v něm podruhé. Zničeno za války a znovu postaveno, ale působí tak nějak chaoticky. Poté park Lažanky - letní sídlo polských králů s krásným parkem, kde se zrovna odehrávala vojenská přísaha. Ale ti vojáci v uniformách ten prostor nerušili. Olsztyn - ubytování v hotelu, který byl dříve vojenským kasinem. Neuvěřitelná prvorepubliková vila s dřevem vyloženým interiérem, prostorově dokonale vyváženou restaurací v několika rovinách, každý pokoj originál. Nádhera.

1. 8. Svatá Lipka - barokní skvost, poutní kostel s pohyblivými varhanami - muzikanti na nich v životní velikosti, předveden krátký koncert - varhanní hudba zaplnila prostor a lidé zvedali hlavy a zůstávali v úžasu stát.

Poté Vlčí doupě - ale tady se o kulturním zážitku nedá mluvit. Hitler a jemu blízcí fanatici se ukrývali před světem ve vlhkém lese mezi balvany v obrovských betonových bunkrech. A to si o sobě mysleli, že jim patří svět.

2. 8. Grunwald - dějiště jedné z největších středověkých rytířských bitev. Němečtí rytíři s podporou Evropy proti pohanům. Možná tu bojoval i Jan Žižka. Dnes obrovská pláň a muzeum.

3. 8. Gdaňsk - dle mého názoru jedno z nejkrásnějších polských měst. Částečně opravená katedrála zničená ve válce, dominikánské trhy s tradicí starou 700 let, ale hlavně zdobené domy bohatých kupců, přístav - tohle město stojí za to! Pak krátce Sopoty - typické přímořské letovisko.

4. - 9. 8. pobyt ve Svinoústí - moře a oddech, ale kulturním zážitkem v pravém slova smyslu každodenní procházka zdejší moderní lázeňskou promenádou podél moře. Poláci stavějí, opravují a přestavují ve velkém - a tohle se opravdu povedlo.

9. 8. Poznaň - historické jádro města s údajně nejkrásnější renesanční radnicí v Evropě a Tumským ostrovem s nejstarší polskou katedrálou - tady začaly polské dějiny a kráčely pak dál.

13. 9.Cinestar Opava: Panství Downton - takový lehký film s naprosto předvídatelným dějem, rozhodně nedosáhl kvality stejnojmenného seriálu, ještě že tam byla ta babička a její hlášky.

14. 9.dožínky v naší obci - s průvodem vesnicí, stánky s občerstvením, vystoupením folklórních souborů i dětí z místních škol, prostě vše, co k takové akci patří.

29. 9.centrum staré Karviné - překvapivé historické jádro a prohlídka zámku Fryštát, rozhodně stála za to. V Karviné by člověk čekal leccos, ale tohle ne.

19. 9. Slezské divadlo Opava: Čarostřelec - opery miluji, ale ne ve zmodernizovaném pojetí. Takže nic moc.

25. 10. Mahenovo divadlo Brno: Hana. Tak to byl skutečný zážitek - téma, zpracování, neuvěřitelný výkon hlavní představitelky, ale i ostatních herců - naprosto nezapomenutelný večer. Klobouk dolů, Brno.

26. 10.hrad Veveří Brno - prohlídka hradu, který zcela zdevastovali soudruzi komunisté a teď se ho snaží dát dohromady nadšenci a stát. Jen mám pocit, že to nemá cenu. To poničení je nevratné, původní historické kouzlo se vytratilo. Možná by to měli nechat tak, jak to soudruzi zanechali - a používat jako memento. Již nikdy komunisty.

10. 11. divadlo Ungelt Praha: Miss Dietrich lituje - představení dvou velikých hereček a dvou velikých výkonů: Regina Rázlová a Simona Postlerová. Výborná hra o hořkém vztahu matky a dcery. Skvělý večer.

12. 11.Reduta Olomouc: předvánoční koncert Štefana Margity. Lidsky procítěný výkon, vkusný repertoár, sympatické vystupování. Výborný zážitek.

14. 12.Divadlo Jiřího Myrona Ostrava: Cats. Slavný muzikál ve velmi úspěšném provedení, skvělá výprava, jedinečné pěvecké výkony - přesto tento muzikál neoslnil. Nemá děj a hlavně - je to muzikál. A já jsem na opery. Nicméně za vidění stál.

21. 12. Cinestar Opava: Vlastníci. Tak tohle je film přesně podle mého gusta. Zábavné téma ze života, neopakovatelné herecké výkony - za všechny Dagmar Havlová a Jiří Lábus, půvabná atmosféra, smích i hořkost v jednom. Fakt dobré.

28. 12. Slezské divadlo Opava: La Traviatta - nečekaný zážitek. Klasické provedení, podmanivá scéna, skvělé pěvecké výkony, úžasná atmosféra na jevišti i v hledišti. Dokonalý zážitek na konec roku 2019.