Kuba, USA a Velké Hoštice
Takže jsme jako žáčci již s prvními písmenky a číslicemi nasávali informace o hrdinném boji kubánského lidu a mapa "Ostrova svobody" visela téměř v každé třídě. Chodby se hemžily hesly typu "Ruce pryč od Kuby" a všem nám bylo jasné, že zlí Američané na odhodlaný kubánský lid prostě nemají, a to ani vojensky, ani hospodářsky - navzdory embargu. Ostatně kubánský lid Amerčany pohrdal, neb na jeho straně byla leninsky prověřená pravda. A většina Američanů kubánský režim obdivovala a přála si tam žít.
Pravidelně a povinně jsme také navštěvovali výstavu o Kubě zřízenou v nedalekém zámku a tam si prohlíželi výtisky novin Granma a slaměné postavičky domorodců a mohli zhlédnout nesčetné fotografie hrdého a odhodlaného revolucionáře, hrdiny ze Zátoky sviní - Fidela Castra. V hierarchii naší školy stál výš než Julius Fučík, a to bylo co říct.
Do školy také čas od času přijížděly delegace kubánských soudruhů z velvyslanectví, což byla jímavá událost nejen pro všechny žáky a učitele, ale rovněž zajímavé zpestření žívota pro celou ves. Někteří kubánští soudruzi byli skoro černoši. Vítali jsme je chlebem a solí a mávali vlaječkami a volali "Viva la Cuba socialista". Jednou jsem dokonce měla tu čest zpívat sólově této delegaci kubánskou revoluční píseň ve španělském originále.
Nevím, proč se škola kubánského přátelství zrodila právě u nás na Opavsku. Soudruh ředitel to prostě tak nějak ve svém komunistickém zápalu zorganizoval - byl neúnavným propagátorem kubánské socialistické cesty a socialismu ve všech podobách vůbec. Ostatně byl to on, kdo nám v hodinách občanské výchovy tvrdil, že ještě naše generace bude žít v komunismu - a aby nám toto očekávané štěstí spojené s blahobytem všech, zejména pak dělnické třídy, názorně přiblížil, řekl, že to už nebudou existovat peníze a v obchodě si každý vezmeme, co budeme potřebovat. Už jsem si v duchu představovala svůj "nákup" v knihkupectví a můj soused v lavici, propadlík Jan se zasnil a řekl: To v trafice nezbude jediná cigareta.
Kuba byla prostě v životě velkohoštické školy všudypřítomná a boj s americkými imperialisty nekonečný, leč spravedlivý. Je historicky dáno, bylo nám opakováno, že socialismus prostě kapitalismus porazí.
A teď tohle. Není vítězů, ani poražených, dalo by se říci. Embargo se možná skutečně již přežilo, tak jako se přežil kubánský i jakýkoli jiný socialismus. Fidel Castro možná už ani nesní svůj sen o revoluční Kubě. Možná už potřebuje jen klid. Ostatně většina jeho revolučního lidu by svůj ostrov svobody okamžitě změnila za život v "prohnilých" USA. A americký prezident Obama by se v této záležitosti neměl opět tvářit jako spasitel. Nic nespasil, prostě jen opět dělá ústupky.
Dětské iluze o hrdinném boji kubánského lidu vzaly dávno za své.
Zůstala jen pachuť z toho, jak nás blbli.
A základy španělštiny z tehdejší nepovinné výuky tohoto jazyka, který v tom byl nevinně.
Renata Pospiechová
Historická či životní zkušenost
Dostali jsme se v našich životech do období, na které nejsme nijak a nikterak připraveni. Některé z nás zajímaly válečné zkušenosti předchozích generací více, jiné méně. Něco jsme se učili ve škole. Něco bylo možno si přečíst.
Renata Pospiechová
Zpožděné pololetní účtování
Poněkud se zpožděním se letos zamýšlím nad svým kulturním životem. Ke kultuře samozřejmě patří i knihy - ty neuvádím, i když samozřejmě pilně čtu. Po té neskutečné covidové pauze se kultura naštěstí zase rozjíždí.
Renata Pospiechová
Vánoce? Ukrajina.
Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.
Renata Pospiechová
Omyl, nebo..?
V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu.
Renata Pospiechová
Nepoučitelní?
Existuje - zřejmě početně stálá - skupina obyvatel, kteří jsou nepoučitelní. Nebo spíše nepřístupni jakémukoli poznání či faktům či historii či ... prostě se zdráhám napsat přímo, že jsou hloupí.
Renata Pospiechová
Dovolená
Tak máme zase září - prázdniny pryč, dovolená skončila. Po všech zrušených zahraničních zájezdech a dovolených z minulých let jsem se letos rozhodla pro Česko.
Renata Pospiechová
A válka trvá
Když začala válka na Ukrajině a pominul prvotní šok, konstatovala jsem, že nejhorší je, že si časem zvykneme. A je to tady. Zvykli jsme si.
Renata Pospiechová
Rusové a Rusko, co také jiného?
Bylo mi osm, když mě probudila matka a hlasem plným slz řekla - Rusi přišli, bude válka. Patří to k nejsilnějším vzpomínkám mého dětství. Venku chodili lidé s vozíky do obchodu pro mouku, rýži a jiné potraviny.
Renata Pospiechová
Moje devadesátky
Nedávno v televizi skončil poměrně úspěšný detektivní seriál s názvem Devadesátky. Hodně lidí jej sledovalo, mnoho se o něm diskutovalo, bylo vydáno nemálo článků. Nedívala jsem se.
Renata Pospiechová
Štědrý den
Trocha nostalgie - máme po Třech králích, takže Vánoce definitivně skončily. A Vánoce - to je především Štědrý den.
Renata Pospiechová
Nechtělo se mi...
Nechtělo se mi k tomu vůbec vyjadřovat. Nejsem totiž odborník. A že jich máme! Sociální sítě umožňují lidem vyjadřovat se naprosto ke všemu a v poslední době - možná z frustrace - máme nespočet odborníků na vakcinaci.
Renata Pospiechová
Jsem bílá
Hodně se teď mluví o rasismu. Všude možně - dokonce i ve fotbalu. A čím více se o rasismu mluví, tím více se jím zabýváme. Je to kontraproduktivní. Nikdy by mne nenapadlo přemýšlet o barvě kůže kohokoli
Renata Pospiechová
Prvňáčci
První školní den jsem pozorovala budoucí prvňáčky. Přišli do školy svátečně oblečeni, s rodiči, většinou měli na zádech aktovky. Vypadali natěšeně a dychtivě. Někteří se trochu styděli. Jiní byli sebevědomí až moc.
Renata Pospiechová
Kultura?
Každoročně přibližně v tuto dobu bilancuji své kulturní zážitky za uplynulé pololetí. Návštěvy kulturních akcí a událostí. Knihy vynechávám, televizi nepočítám. Letos není co bilancovat.
Renata Pospiechová
A ještě jednou žáci
Blíží se konec školního roku, který byl více než podivný. V současné době se bilancuje, ve školách vládne čilý ruch - život se vrací k normálu, konají se školní výlety i jiné akce, také se uzavírají známky.
Renata Pospiechová
Žáci
Slyšíme to všude kolem, píše se o tom, někteří i diskutují. Distanční výuka - co způsobila, jaké má klady, jaké zápory. A co převažuje. Někteří chválí, že žáci využili možnost naučit se lépe pracovat s technikou.
Renata Pospiechová
Nezlehčuji, ale..
Nedávno jsem se rozhodla zakoupit pro svého dvouletého vnoučka sedačku na kolo. Výběr je obrovský. A při tom vybírání jsem narazila na výzvu - a nezapomeňte na přilbu!
Renata Pospiechová
Zklamání?
Blahoslavení, kdo nic neočekávají. Vyhnou se zklamání. Tohle kdysi řekl anglický básník Alexander Pope. A tato jeho slova patří k mým oblíbeným, snažím se jimi řídit. Proto nemohu říci, že jsem zklamaná. Spíš překvapená.
Renata Pospiechová
Já a ON
Nejsem historička umění ani nijak jinak v umění či jeho dějinách vzdělaná. Jen prostě vnímám, jsem ovlivňována a někdy stojím v němém úžasu. Například takový Michelangelo Buonarroti.
Renata Pospiechová
Nějaké klady
Covid. Koronavirus. Nazýván tak či onak, změnil náš život. K horšímu. Opatření stíhají opatření, bez roušky už nevycházíme málem ani z ložnice, normální život se zastavil, kultura neexistuje, cestování není, děti se neučí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 243
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 789x