Sjednocení Němci a Německo

4. 10. 2015 16:46:26
Německo slavilo 25. výročí svého sjednocení a slavilo se pochopitelně především v kdysi zrůdně rozděleném Berlíně. U té zdi jsem kdysi stála.

Jako středoškoloačka - a kamarádka mě chtěla vyfotit. Přímo u Brandenburské brány. Stáli tam ruští - tedy tehdy sovětští vojáci a nevšímali si nás. Nebo to aspoň nedávali najevo. To vojáci NDR, Německé demokratické republiky, nám ve focení zabránili. Chtěli nám zabavit fotoaparát, který tehdy měl pro nás nevýslovnou cenu. Nějak se mi podařilo je přemluvit, ať to nedělají. Možná je přesvědčila má školácká němčina, možná vizáž mladého děvčete. Každopádně jeden z vojáků se ke mně naklonil a vážně řekl: "Jste úplně pitomé, holky? Tady se přece fotit nesmí!" - Znělo to tak přesvědčivě, že jsme se s poděkováním rychle vzdálily.

"Chcete vidět ten rozdíl?" zeptal se jen o pár let později při další návštěvě Berlína náš německý kamarád. "Tak zajděte po setměni nahoru do kavárny na vysílací věži na Alexanderplatz. Tam, co se svítí, tam je svoboda." - Rozdíl to byl, a veliký. A tam, co hodně zářily reklamy i jiná světla, tam byl svobodný Berlín. Přemýšleli jsme tehdy, jestli se "tam" někdy podíváme.

Měli jsme pár přátel v tehdejší NDR. Byli milí, laskaví, trošku německy "punktlich" a velice znechuceni režimem, který jim připadal mnohem horší než ten náš v Československu. Ovšem dlouho, léta trvalo, než se nám to vůbec odvážili říct. Než si například postěžovali, že oni nemohou ani do Jugoslávie.

Také jsem se zúčastnila několika akcí pašování zboží přes hranice. Protože v NDR měli například lepší záclony než u nás. Nebo měli konvičky na mléko, protože oni pili kávu jen s mlékem. Konvičky u nás vůbec nebyly. Jednou jsme dokonce převezli přes hranice dětský kočárek. Tam byly lepší. A tak má německá kamarádka se svou dcerkou v kočárku nastoupila v Drážďanech do vlaku a v Děčíně vystoupila a jela zpátky. Ale už jen s dcerkou, kočárek nám zůstal. Ta radost.

A také jsme měli přátelé a příbuzné v NSR, Německé spolkové republice. S těmi jsme se vídali sporadicky, s některými vůbec ne. Udržovali jsme písemný kontakt a trochu jim záviděli. Když přijeli, měli dobrá auta a lepší oblečení a digitální hodinky. A vůbec se nebáli, neměli zábrany mluvit o politice. Klidně se nás v restauraci hlasitě zeptali, kdy si myslíme, že to u nás padne. A v létě 1989 nám tvrdili, že to padne brzy. Nevěřili jsme jim.

Jedno měli společné přátelé z NDR i NSR - milovali Karla Gotta.

Události v Praze na podzim 1989 jsme sledovali s úžasem. Přes zahradu velvyslanectví utekl tehdy do vysněné země i jeden z našich přátel.

Po pádu komunismu došlo ke sjednocení Německa - a všechno to bylo jako nekonečný splněný sen.

Dnes máme přátelé a příbuzné po celém Německu. Ti z bývalé NDR se vesměs chopili příležitosti a jsou spokojeni. Otevřeně přiznávají, že bývalá NDR na sjednocení vydělala. Trápí je ale vylidňování určitých oblastí i jakési trvalé podceňování "Ossis" ze strany "Wessis".

S přáteli z bývalého západního Německa jsme ve stálém a častém kontaktu, osobním i jiném. Sjednocení uvítali. Jsou i nadále optimističtí a otevření. Oblečení už máme stejné, digitální hodinky nenosí ani oni ani my.

Brzy mají příjet. Mám spoustu otázek. Zeptám se, jak a jestli vůbec slavili sjednocení. Především mne ale zajímá, jak oni - konkrétně tito jsou Bavoráci - nahlížejí na dnešní problémy Německa.Chci slyšet nezprostředkovaný pohled. Hlavně ohledně migrantů.

Autor: Renata Pospiechová | neděle 4.10.2015 16:46 | karma článku: 13.30 | přečteno: 426x

Další články blogera

Renata Pospiechová

Historická či životní zkušenost

Dostali jsme se v našich životech do období, na které nejsme nijak a nikterak připraveni. Některé z nás zajímaly válečné zkušenosti předchozích generací více, jiné méně. Něco jsme se učili ve škole. Něco bylo možno si přečíst.

6.11.2023 v 21:37 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 224 | Diskuse

Renata Pospiechová

Zpožděné pololetní účtování

Poněkud se zpožděním se letos zamýšlím nad svým kulturním životem. Ke kultuře samozřejmě patří i knihy - ty neuvádím, i když samozřejmě pilně čtu. Po té neskutečné covidové pauze se kultura naštěstí zase rozjíždí.

7.9.2023 v 22:16 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 150 | Diskuse

Renata Pospiechová

Vánoce? Ukrajina.

Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.

21.12.2022 v 20:05 | Karma článku: 28.99 | Přečteno: 1330 | Diskuse

Renata Pospiechová

Omyl, nebo..?

V 90. letech teď už minulého století se toho dělo opravdu hodně. A politika zajímala v podstatě každého. Všichni chtěli být u toho. Změna střídala změnu a naděje a úžas a radost vládly celému státu.

1.11.2022 v 21:43 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 454 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.69 | Přečteno: 579 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 243 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 789
Optimistická realistka, vždy pro demokracii a proti komunismu

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...