Děkuji Vám za krásný článek, rozbrečel mne. Také jsme přišli o naší milou fenečku, jen tu nám někdo zabil úmyslně...držte se...

myslím, že bez pejska nevydrzite. Budete na něho vzpomínat a přitom drbat za usiskama jiného. Představte si, že už na vás třeba nějaký pejsek čeká. Dáte mu šanci na krásný život?

Naprosto Vám rozumím. Vloni, 13.10. nám po téměř sedmnácti letech odešla milovaná pudlina. Tehdy jsem se také zařekl, že v mém srdci už nikdy nebude místo pro jiného psa... A po pár měsících bylo ticho v bytě tak nesnesitelné, potřeba psí lásky tak olbřímí, že jsme si 14.1. jeli pro štěně našeho nového pudlíka. A můžu Vám odpřisáhnout, že ano, na Barunku nikdy nezapomenu, ale jsem neskutečně šťastný, že její místo důstojně zaujal Beník. Věřte - nevěřte, ale čas a touha po psím kámošovi opravdu udělá s většinou lidí své...