Chybí osobnosti

Této době chybí osobnosti. Především velcí muži a ženy politiky, kteří - které by měli co říct, jejichž slovo by platilo a také stálo za to.

Politika osobnosti potřebuje. Zoufale potřebuje. Lidé odjakživa touží po tom, aby je někdo vedl. A ujme-li se této role opravdová osobnost, je to rozhodně ku prospěchu všech. Dnešním politikům chybí charisma, vize, odhodlanost, schopnost vést, schopnos pojmenovat problémy i navrhnout jejich řešení.

Kde máme dnešního Churchilla nebo Margaret Thatcherovou? Současnou Británii reprezentuje rozhodně lépe a výrazněji důstojná královna ne premiér. I když - buďme spravedliví - ten se alespoň občas snaží vymezit.

Německá Angela Merkelová se sice asi také snaží a asi není političkou přímo špatnou, leč umění strhnout davy jí chybí. A tak současné Německo působí, jako by se táhlo buldočí urputností a pracovitostí svých obyvatel samo. Merkelová prostě není Kohl.

O Francii slýcháme spíše v souvislosti s krizemi partnerských vztahů než ve světle politických rozhodnutí. Za éry Sarkozyho se řešila jeho zpěvačka a současný prezident Hollande také působí dojmem, že to hlavní je pro něj, kdy a jak se s kým rozejít či nerozejít.

Polsko od dob charismatického Walesy nabídlo jen roztomilá rozpláclá dvojčata - a v současnosti politiky, o kterých je sice slyšet - a to chválabohu hlavně v ohledu protikomunistickém a protiruském - ale nějaká výrazná politická osobnost?

Itálie se zcela vyčerpala rádobysvůdníkem Berlusconim - a tak by se dalo pokračovat. 

Můžeme se procházet Evropou i nadále - nic, nikoho nelze najít. Probrat politiky z čela Evropské unie - to už by byla naprostá ztráta času až váýsměch. Ti snad ani sami sebe za politiky nepovažují.

Co se týká Ameriky - nemohoucnost, bezradnost a falešnost současného amerického prezidenta je neštěstím nejen Spojených států, ale i celého světa.

Nezbývá než vydat se do Ruska a uznat, že Putin charismatickým politikem je. A ví to. A mnohým imponuje. A nemá protihráče. A ví to. A proto také dělá, co dělá.

A ostatní jen bezmocně a bezzubě přihlížejí, nebo vydávají prohlášení. Což je ve výsledku totéž. Putin  dnes nemá ve světě protihráče.

Natož aby ho měl u nás doma.

Máme prezidenta - populistu, který se zhlíží pouze sám v sobě. A premiéra, kterého neberou vážně snad ani jeho bývalá rovnátka.

Politika ale osobnosti zoufale potřebuje.

Tak kde proboha jsou?